Tento stručný ale výstižný přehled o tom, co je to buddhismus, přednesla Jeho Svatost dalajláma při příležitosti svátku Dne zázraků 2. března 2018 v Dharamsale:
„Ať jsme bohové či lidské bytosti, všichni chceme být šťastní, a základ pro štěstí leží v naší mysli. Ač jsme od stavu vysvobození (nirvány) možná ještě daleko, mír v sobě můžeme najít už nyní, když se budeme mysli věnovat. I zvířata, pokud se nenalézají v bezprostředním nebezpečí, vydrží v poklidu a míru. Co v nás probudí neklid, je zloba, strach a podezřívavost. Naše neposlušná mysl nám nedovolí zůstat spokojenými. Prastaré indické tradice chápaly, že je důležitější postarat o mentální neduhy, nežli pěstovat smyslová potěšení. Buddhové nesmývají zlé skutky a mentální neduhy vodou – ukazují nám, jak chápat skutečnost takovou, jaká opravdu je, tzn. jak je překonat.
Nevědomost jako kořen problému
Je pro nás normální vidět věci jako nezávisle existující samy o sobě, a když jsou pro nás lákavé, upneme se na ně. A když se k nim pak z nějakého důvodu nemůžeme dostat, rozzlobí nás to. Moderní američtí vědci vypozorovali, že když se zlobíme, naše reakce vychází z 90% z naší vlastní mentální iluze. Nágárdžuna dále tvrdil, že pokud se zbavíme karmy a mentálních neduhů, které vyvstávají z našeho přehnaného přemýšlení, dosáhneme vysvobození. Nevědomost je kombinací mylného chápání a přehánění. A právě díky jednotlivým poznatkům, jako je vzájemné vznikání, budí Buddhova slova o mysli v dnešní době u vědců zájem.
Po té, co Buddha dosáhl osvícení, neučil hned, protože si myslel, že by nikdo nerozuměl tomu, na co přišel. Později ale učil o podstatě, funkci a výsledku Čtyř vznešených pravd.
Logika odhaluje realitu
Křečovitě se držíme toho, jak se věci jeví jako nezávisle existující, což je pokřivený pohled, který Buddha vyvrátil za použití logiky. Lidská podstata je soucitná a vycházející z lásky, kterou nám věnovala naše matka a bez které bychom bývali nepřežili. A přesto je svět plný konfliktů a problémů, které se objevují, když jsme přemoženi zlobou a lpěním. Sekulární vzdělávací systém založený na obecných hodnotách nám může pomoci pochopit, kde děláme chybu. Na druhou stranu ale Buddha učil, že karmu a negativní neduhy lze ukončit tím, že začneme pochybovat o našem přesvědčení, že vše opravdu existuje, a to za pomoci meditace na prázdnotu.
Musíme pochopit, kdo je to Buddha. To neznamená umět vyčíst všechny hlavní a vedlejší známky na jeho těle, nýbrž začít chápat jeho nauku. Čím blíže se s jeho naukou obeznámíme, tím více oceníme to, jak vědecká je.
Tři jány
Buddha učil různé skupiny lidí v různých obdobích různé věci. (Těmto třem kategoriím nauk se říká hinajána, mahájána a vadžrajána). Nejprve vysvětlit Čtyři vznešené pravdy (hinajána). Při druhém roztočení kola Dharmy vysvětlil dokonalost moudrosti (mahájána) a při třetím roztočení učil o buddhovské podstatě (vadžrajána). Čtyři vznešené pravdy obsahovaly hrubé vysvětlení nejáství, které dokonalost moudrosti vysvětluje na jemnější úrovni. V Sútře rozvinutí myšlenky, která je součástí třetího roztočení kola Dharmy, Buddha objasnil to, že učí dle různých mentálních dispozic svých posluchačů.
Buddha v podstatě učil o tom, jak přeměnit svou mysl, k čemuž je zapotřebí použít logiku a rozum. Prozřením skrze naše pokřivená přesvědčení se dobereme k našim mentálním neduhům. Jako se staráme o vlastní zdraví dle zásad tělesné hygieny, musíme také zavést jakousi mentální hygienu, abychom mohli dosáhnout stabilního duševního poklidu, a mělo by se tak stát hned teď.
Přemožitel pochopil vzájemnou propojenost a tak ji učil. Díky tomu můžeme přemoci naše vlastní pokřivené přesvědčení o skutečnosti, které je zdrojem našim mentálních neduhů. Tyto mentální neduhy nejsou podstatou mysli. Nauky druhého roztočení kola Dharmy o dokonalosti moudrosti představují prázdnotu, která je objektivním čirým světlem, zatímco třetí roztočení pojednává o subjektivním čirém světlu – jemné mysli, která si zvykla na poznání prázdnoty. Tato mysl jasnosti a vědomí je základem pro praxi tantry. Všechny tibetské buddhistické tradice zdůrazňují důležitost pochopit podstatu mysli.
Madhjamaka – indická filozofie střední cesty
Pochopení vzájemné závislosti nám pomůže přemoci nevědomost (první z dvanácti článků vzájemného vznikání), která znamená nepochopení zákonu příčinnosti, nebo nevědomost toho, jak věci existují. Slovo „závislost“ vyvrací extrémní přesvědčení eternalismu (že vše je pevně dané), zatímco „vznikání“ vyvrací nihilismus (přesvědčení, že neexistuje nic). Víme, že věci existují, protože nás ovlivňují, ale neexistují pevně dané. Vzájemná závislost znamená, že výsledek existuje v závislosti na své příčině, ale lze také říci, že něco je příčinou jen proto, že má následek. Podobný vztah existuje mezi celkem a jeho částmi.
Buddhismus v Tibetu
Studium logiky (madhjamaka) převládalo v Indii a v Tibetu jsme s ním pokračovali. Do tibetštiny se přeložily velké texty indické buddhistické literatury, čímž se obohatil tibetský jazyk, a ten je nyní jazykem, ve kterém lze buddhistické myšlenky nejpřesněji vyjádřit. Buddhistiká tradice, kterou jsme v Tibetu nechali přežít, je dnes takovým světovým pokladem a je to něco, na co můžeme být náležitě hrdí.
I přes pozdější tibetskou politickou fragmentaci zůstaly sbírky kangjur a tengjur zdrojem jednoty a souladu. Byly k nalezení a v úctě ve všech třech tibetských provinciích a stejně tak i v Mongolsku a Ladakhu. Tato literatura obsahuje moudrost, která může přispět k širší diskuzi. Přesvědčení kvantové fyziky například, že nic nemá objektivní existenci rezonuje s přesvědčením školy Pouhá mysl. Rozdíl je možná ale v tom, že v naší tradici se snažíme naše chápání reality použít k přeměně naší mysli, což zřejmě kvantoví fyzikové nedělají.
Dže Congkhapa uvedl to, co se naučil, do praxe. My také musíme to, co jsme se naučili, zavést do našich myslí. Musíme studovat a přemýšlet, aby naše víra byla založena na rozumu.“
Toto je náš překlad původního článku v angličtině.
Více o filozofii buddhismu se dozvíte i v našem online kurzu.
Související články:
MANTRAJÁNA 