Longčhenpa

„Zrcadlo, které odhaluje zásadní body“ – rada týkající se definitivního významu

Longčhen Rabdžam

Jediné ztělesnění soucitnosti, moci a konání
nekonečného množství všech mandal nesrovnatelných, vítězných buddhů,
slovutný mistře, nepřekonatelný vládce stovky buddhovských rodin,
k tvým nohám se nyní a navždy klaním!

Ema! Vy šťastní to jógíni, slyšte!:

Získali jsme dokonalé lidské tělo i s jeho svobodami a výhodami, setkali se s vzácnými učeními mahájány a jsme volní praktikovat pravou posvátnou Dharmu.  Nepromarněme tedy životy nesmyslnými činnostmi, nýbrž se čiňme za opravdový a stálý cíl.

Existuje nekonečné množství kategorií učení a nesčetné jsou způsoby, jak do vehikulů vstoupit.  Mnohých slov a výrazů padlo na jejich vysvětlování. Pokud ale nedokážeme vstřebat esenci pravého jejich smyslu, ani stovky tisíc zpaměti naučených sbírek nám rozhodně nepřinese prospěch v okamžiku smrti.

Naše znalosti, získané studiem a rozjímáním, budou se sice zdát bezbřehými, avšak nebude-li naše základní povaha v souladu s Dharmou, nezkrotíme nepřítele – ničivé emoce.

Neomezíme-li touhy zevnitř tím, že přijmeme postoj býti bez potřeb, pak nám ani nadvláda nad tisíci světy nepřinese opravdové uspokojení.

Stane-li se tak, že se na nejistý okamžik smrti nepřipravíme, nedosáhneme hlavního cíle – toho, jež, až zemřeme, zajisté budeme potřebovat.

Pokud nepřekonáme vlastní vady a nebudeme se cvičit v nestranném čistém vnímání, nedovolí nám naše lpění a averze vstoupit na příčky mahájány.

Pokud nevykonáme toužebné modlitby s neutuchající soucitností a bódhičitou a za vědomí toho, že neexistuje ve třech říších jediná bytost jedné z šesti tříd, která by nebyla v minulosti naším rodičem, nebudeme schopni odemknout truhlici altruismu.

Pokud nebudeme k našim laskavým učitelům chovat takovou oddanost, abychom je považovali za vyšší Buddhy, nezískáme ani kapku jejich požehnání.

Bez opravdového předání požehnání neporostou křehké výhonky zkušenosti a poznání.

Pokud poznání nevzejde zevnitř, neponesou nám suché výklady a teoretické chápání ovoce procitnutí.

Jednoduše řečeno, nesmísíme-li mysl s Dharmou, pouze hrát si na praktikujícího nemá smysl.

Omezme se na základní potřeby a přístřeší a vše ostatní považujme za zbytečné.

Praktikujte guru jógu, mysl soustřeďte pouze na modlitbu a směřujte všechny ctnostné činy ku prospěchu všech cítících bytostí –  našich vlastních rodičů.

Vše, s čím se setkáte – ať veselé či smutné, dobré či zlé – vnímejte jako laskavost mistrovu.

V prostoru, kde sebe si uvědomující rigpa vyvstává spontánně, osvobozena od uchopování, spočívejte a uvolněte se beze snahy zasahovat a vymýšlet. Pochopte esenci myšlenek, které budou vyvstávat, a dovolte jim osvobodit se jako hru vaší vlastní základní podstaty.

Bez nejmenší stopy po něčem, co lze kultivovat nebo na co se při meditaci soustředit, nedovolte si ubíhat ani na okamžik do obyčejné zmatenosti. Naopak zůstávejte při vědomí a bez vyrušení během všech činností a učte se rozpoznávat všechny vjemy očí, uší a těla jako klamnou hru. Tímto způsobem získáte poznání stavu bardo.

V krátkosti, vždy a za všech situací dovolte všemu, co děláte, aby bylo v souladu s posvátnou Dharmou a věnujte vše ctnostné ku osvícení. Tímto naplníte vizi svého mistra a posloužíte Učení. Oplatíte tím svým rodičům jejich laskavost a spontánně prospějete sobě i druhým. Mějte toto, prosím, na mysli.

Neměl bych vám lepší rady co dát, nežli této, i kdybych vás měl osobně vidět. A tak ji berte vážně, vždy a za jakýchkoli situací.

Toto sepsal vládce vítězných, Longčhen Rabdžam Zangpo, na svahu Gangri Tökar. Budiž vše ctnostné!

Zdroj

longchendzogchen

Kunkhjen (Vševědoucí) Longčhen Rabdžam (Nekonečká šíře prostoru) / Longčhen Rabdžampa / Drimé Özer / Longčhenpa (1308–1364)

byl jedním z předních učenců tibetského buddhismu. Je součástí trojice hlavních manifestací Maňdžušrího, kteří učili ve středním Tibetu, a to společně se Sakja Panditou a Dže Congkhapou. Dále pak společně s Miphamem a Rongzomem tvoří v ňjingmě tzv. Trojici veškeré moudrosti.

Vytvořil systém uspořádání nauk školy ňjingma do sedmi kategorií, tzv. Sedmi pokladů.

Je považován za nejdůležitějšího spisovatele na téma dzogčhenu, s počtem 250-ti děl, a důležitým pojítkem mezi exoterickým a esoterickým přenosem dzogčhenových učení. (seznam jeho děl přeložených do angličtiny).

 

Oslavy maháparinirvány v Namdrolingu

Toto jeho dědictví je důležitou součástí osnov na klášterní vysoké škole (šedra). V klášterech školy ňjimgma se proto jeho výročí každý rok náležitě oslavuje.

Jeho maháparinirvána (opuštění současné manifestace) se datuje na 18. den 12. měsíce tibetského kalendáře a letos vyšla na 24. ledna.

V klášteře Namdroling, kde je největší a nejdůležitější šedra školy ňjingma na světě, jsem se této události účastnila dvakrát. Mniši na počest Longčhenpy organizují honosnou púdžu Karling Šitro, obřad obětování 100 božstvům z termy Karma Lingpy, a filozofickou přednášku s debatou. Je to poslední událost celého tibetského roku před Losarem (oslavami Nového roku). Obdobně se na jaře slaví maháparinirvána Miphama Rinpočheho.

 

 

Foto: Mniši debatují před obrovskou thangkou Longčhen Rabdžama, která zdobí oltář hlavního chrámu v Namdrolingu při příležitosti púdži na počest jeho výročí. Lama Tsultrim Palyul 2019

Život

Longčhenpa byl vznešeného původu, kde rodinné kořeny sahaly až k přímému žáku Padmasambhavy. Vzdělání se mu dostávalo od ranných let. Do pěti let uměl číst a psát, v 11 se stal mnichem a už ve 12-ti se nazpaměť naučil a opakovaně recitoval velmi obsáhlé posvátné texty. Toto vše nasvědčuje jeho ohromné inteligenci, přirozenému sklonu ke zřeknutí se materiálního života a vlastního prospěchu, kvalitám, které jsou puncem vznešených bytostí.

Jeho životní příběh je bohatý na vztahy s největšími osobnostmi jeho doby a všech škol, jako například 3. karmapou, který byl jeho učitel,  a představiteli kadam (dnes gelug) a sakja. Zasloužil se mimo jiné o spojení nejvyšších učení škol ňjingma a kagjü. U svého mistra Kumaradži si Longčhenpa musel svou tranmisi tvrdě vysloužit.

V Bhútánu založil několik kláštěrů. Přestože většinu času trávil na cestách či v ústraní, byl khenpem (opatem) kláštera Samje, historicky nejdůležitějšího kláštera v Tibetu, a měl obrovské množství studentů.

Mezi Longčhenpovi zásluhy také patří to, že zkombinoval poklad (terma) Vimal ňjingtig a Khandro ňjingtig, které tvoří základ současného Longčhen ňjingtig. Tento cyklus předal  Džigme Lingpovi a v dnešní době se stal jednou z nejpopulárnějších praxí svého druhu na světě.

Reinkarnací Longčhenpy byl slavný tertön Pema Lingpa.

༄༅། །བསྔོ་བ་ནི།

Věnování (Sangje tenpa…)

složil Longčhen Rabdžam

སངས་རྒྱས་བསྟན་པ་དར་ཞིང་རྒྱས་པར་ཤོག །

sangje tenpa dar žing gjepar šok

Nechť učení Buddhovo vzkvétá a šíří se!

སེམས་ཅན་ཐམས་ཅད་བདེ་ཞིང་སྐྱིད་པར་ཤོག །

semčen tamče de žing kjipar šok

Nechť dojdou všechny cítící bytosti štěstí a radosti!

ཉིན་དང་མཚན་དུ་ཆོས་ལ་སྤྱོད་པར་ཤོག །

njin dang tsen du čhö la čöpar šok

Nechť praktikují Dharmu dnem i nocí!

རང་བཞན་དོན་གཉིས་ལྷུན་གྱིས་འགྲུབ་པར་ཤོག །

rang žen dön nji lhün gji drubpar šok

Nechť jsou cíle naše i druhých spontánně uskutečněny!

Zdroj

Překlad a text: Zuzana Čerňáková

Fakta jsem čerpala z RigpaWiki a sbírky Düdžom Rinpočheho Historie školy ňjingma.

སརྦ་མངྒལཾ

Související: Terma –  skryté poklady Guru Rinpočheho

Čtyři školy – vysvětlení klasifikace na čtyři tradice tibetského buddhismu