O výcviku mysli z Amsterdamu

Tento týden poskytla v Amsterdamu Jeho Svatost dalajláma učení svého nejoblíbenějšího textu, Osm veršů výcviku mysli (lodžong). Dalajáma vysvětlil, že toto učení obdržel od svého mistra ve svých 16-ti letech a od té doby každý den tento krátký text recituje. Vlastní zkušenost mu potvrdila, že je to velmi efektivní praxe ke kultivaci osvícené mysli, bódhičity, a vede k úplnému přetvoření nestabilní mysli ovládané egem v takovou, jež je vyrovnaná, poklidná a láskyplná.

lotos

„Podstatou tohoto krátkého textu je altruismus,“ začala Jeho Svatost. „V praxi ho tedy může využít každý, ne jen buddhisté, ale i praví praktikující všech světových náboženství, která hlásají lásku a soucit. Text ukazuje způsob, jak tyto praktikovat na denní bázi.

Tlusté knihy mohou být nudné. Ale toto je velmi krátký text, který lze nosit v kapse. Učení jsem poprvé obdžel, když mi bylo asi 16 let, a od té doby ho umím nazpaměť. Každý den jej recituji. Je to velmi šikovný text. Když například cestuji a let má zpozdění, recituji si tyto verše. Člověk pak není ve stresu. V takových situacích je velmi praktický.“

Jeho Svatost dále vysvětluje, že k dosažení dokonalého osvícení Buddhy je potřeba kultivovat dvě stránky mysli: moudrost (pochopení prázdné podstaty jevů) a bódhičitu (soucitnost). Praxe Lodžong je jeden ze způsobů, jak kultivovat bódhičitu.

lotos

Na vysvětlenou, lo v tibetštině značí nekultivovanou mysl a džong znamená trénink. Lodžong zavedl indický mistr Atíša Dípamkara (počátek 11. století )z Bengálu, který nejenže studovat ve slavných mahájánových buddhistických univerzitách své doby, ale studoval učení o cvičení mysli na Súmatře. V Tibetu poté zavedl tradici pokládání pevných základů praxe před tím, než se přistoupí k vyšším tantrickým praxím. Je to právě rozvíjení soucitnosti, na niž se soustředil.

Langri Thangpa (konec 11. století), autor tohoto textu, byl jedním z držitelů Atíšovi linie a jeden z dvou hlavních žáků Potawy. Soustředil základní ideály lodžongu do velmi krátkého textu, Osm veršů výcviku mysli. Je snadné si tyto verše zapamatovat a zpaměti recitovat jako denní praxi. Do kategorie výcviku mysli lodžong patří další známé texty jako Šantidevova Bódhi(sattva)čaryávatára a Sedm bodů výcviku mysli do Geše Čekhawy, žáka Langri Thangpy.

lotos

Jeho Svatost dalajláma učí lodžong 17. září 2018 v Amsterdamu. Z tibetštiny do angličtiny překládal geše Thubten Džinpa

Krátký komentář Jeho Svatosti k Osmi veršům

Celý text Osm veršů výcviků mysli od Landri Thangpy ⇒

Jeho Svatost strávila větší část přednášky vysvětlováním filozofie buddhismu. Posledních 30 minut věnovala krátkému komentáři k jednotlivým slokám testu Osm veršů výcviku mysli gešeho Langri Thangpy:

1. verš:

S pochopením, že všechny cítící bytosti

jsou k dosažení nejvyššího cíle

vzácnější než drahokam, který plní všechna přání,

nechť jsou mi vždy drahé.

Komentář: Autor (Langri Thangpa) nám v prvním verši připomíná, jak hluboce jsme spojeni a závislí na ostatních. I střádání pozitivní karmy (tzn. ctnostné aktivity) [na čemž závisí, abychom osvícení dosáhli] je možné pouze skrze naše spojení s ostatními. Člověk, kterého nemáme rádi, nám dává možnost kultivovat ctnostné vlastnosti jako trpělivost a soucit, a proto i náš tzv. „nepřítel“ je považován za vzácného učitele. Pro tuto laskavost si tudíž vážíme všech bytostí.

2. verš:

Kdykoli budu v něčí společnosti,

budu sebe považovat za toho nejmenšího z nich

a celým srdcem

je v lásce budu chovat jako větší než jsem já.

Komentář: Nejednáme s ostatními arogantně, nýbrž pokorně, což neznamená, že jsme ušlápnutí a méněcenní. To, že již máme aspiraci kultivovat bódhičitu, nám udává určitý směr – chceme být sebevědomí, avšak bez arogance. Musíme si věřit, ale ve spojení s moudrostí. Toto se odráží ve našem skromném a ohleduplném chování k ostatním.

3. verš:

Při každé činnosti budu bedlivě sledovat svou mysl,

a kdykoli vyvstanou ničivé emoce,

rázně se jim postavím a odvrátím je,

jelikož by jinak ublížily mně i druhým.

Komentář: Když začneme praktikovat bódhičitu, je neodvratné, že narazíme na překážky. Překážky jsou neduhy, které v naší mysli vyvstanou, jako např. pocit vlastní důležitosti [či úplně naopak], které vychází z našeho ega. Těmto překážkám čelíme za použití určitých protilátek, buď dočasné (potlačení) či trvalé. Potlačit hněv nám například pomůže láskyplnost, chamtivost štědrost, apod., ale z dlouhodobějšího hlediska je hlavní protilátkou meditace na prázdnotu.

4. verš:

Kdykoli potkám nepříjemné lidi

nebo takové, kteří jsou pod vlivem těžkých hříchů či utrpení,

budu je chovat v lásce jako vzácnost,

jako bych našel neocenitelný poklad.

Komentář: Když narazíme na takové lidi, neměli bychom se jich snažit zbavit. Jsou to právě oni, kdo nám dávají příležitost praktikovat.

5. verš:

Kdykoli na mně někdo ze závisti

spáchá křivdu a zaútočí na mě či mě zesměšní,

vezmu na sebe porážku

a jemu dopřeji vítězství.

Komentář: Nágárdžuna podobně říká „nechť všechny mé ctnostné skutky dozrají ostatním, nechť negativní karma z neřesti všech bytostí dozrají mně“.

6. verš:

Kdykoli se ke mně někdo, komu jsem pomohl

nebo v koho jsem bezmezně věřil,

zachová velmi nespravedlivě,

budu tuto osobu vnímat jako vzácného učitele.

7. verš:

V krátkosti – Nabídnu pomocnou ruku a štěstí

všem svým matkám, ať přímo či nepřímo,

a tajně na sebe vezmu

jejich strasti a trápení.

Komentář: Poslední verš mluví o praxi tonglen, záměnu sebe za ostatní. Praxe se odehrává za pomoci meditace na dech. Když vdechneme, bereme na sebe strasti a utrpení všech bytostí a s výdechem jim dáváme vše dobré, co máme. Slovo „tajně“ znamená, že tento druh praxe nemusí sedět každému.

8. verš:

Naučím se udržovat všechny tyto praxe

neposkvrněné od osmi světských zájmů.

Nechť rozpoznám vše jako smyslový klam

a zbaven připoutanosti osvobodím se z okovů.

Komentář: První dva řádky naráží na motivaci, se kterou se do praxe pouštíme. Praxe mohou být poskvrněny špatnou motivací, která je mířena k uspokojení ega. ‚Chci se stát slavným, chci, aby mě lidé obdivovali‘ atp. je nevhodný druh motivace. K tomu lze použít protilátky moudrosti prázdnoty, na kterou naráží poslední dva řádky. A proto Nágárdžuna tvrdí, že pochopení prázdnoty by mělo být krokem před vstupem do složitějších a hlubších učení. Na pochopení prázdnoty nemusíte být buddhistou, není to buddhistická filozofie. Prázdnota je pravda o existenci, kterou začíná odkrývat i moderní věda. Nemusíte být buddhistou, abyste dokázali ocenit koncept vzájemné propojenosti.

lotos

Na stránkách Mantrajána nabízíme s českou mniškou Tenzin Palmo její audiokurz Osm veršů, který je založen na učení Jeho Svatosti dalajlámy v knize Transformace mysli. Kurz obsahuje nahrávky, psané materiály a meditace, které osvětlují body obsažené v tomto textu a hlouběji vysvětlují základní buddhistické koncepty jako je bódhičita a moudrost prázdnoty. Pro přístup k materiálům se akorát musíte přihlásit. Více informací  ⇒

Související na webu:

Osm veršů výcviku mysli

Soucit a soucitnost

Kurz Osm veršů