Zuzana Čerňáková

Setkáváme se s osobností tibetského buddhismu: jednou z prvních zápaďanů vysvěcených do tibetského buddhismu, navíc plně vysvěcenou mniškou a kvalifikovanou joginí, která strávila 12 let meditací v horské jeskyni. Slavná džetsunma se nenápadně objevila v Praze.

Úvodní foto: Džetsunma Tändzin Palmo (vpravo) drží Pražské Jezulátko. Nalevo je její asistentka Aileen. Foto: Aileen Barry

◊

Indie, jižní Amerika, Kalifornie – místa, která v současné době v rámci světového turné obráží výjimečná osobnost tibetského buddhismu, džetsunma Tändzin Palmo (angl. Jetsunma Tenzin Palmo). V úctyhodném věku 74 let není divu, že je třeba během tříměsíčního vandrování mimo poklidnou severoindickou domovinu občas nabrat dech. K pětidenní přestávce mezi Izraelem a Londýnem si vybrala právě Prahu.

Měly jsme mezi městy několikadenní přestávku, a tak jsme se podívaly na mapu, která místa jsou po cestě. Shodly jsme se, že Praha je ideální, protože jsme tam nikdy nebyly a je pro svůj půvab vyhlášená. A tak jsme tu a přesvědčily jsme se, že tomu tak opravdu je,“ vysvětluje džetsunma důvod návštěvy, kterou podniká za doprovodu své asistentky Aileen.

Džetsunma si užívá aktivní dovolenou v Praze koncem května 2018. Foto: Aileen Barry

Pětidenní soukromá návštěva Prahy měla dopřát džetsunmě požadovaný odpočinek. Když se s ní předposlední den návštěvy setkávám v zahradní restauraci pod Vyšehradem, je jasné, že s Aileen příležitost pokochat se českou metropolí za nečinnost nevyměnily.

Přijely jsme sem tramvají. Vaše MHD je velmi efektivní. Také se tu dobře orientujeme. Praha je nejen velmi malebné ale také bezpečné město a liší se tak od ostatních světových metropolí. Není to tu tak uspěchané a lidé jsou k sobě ohleduplnější – pustí vás třeba sednout v tramvaji. Je tu klid a pořádek. Praha je krásné město. Máte štěstí, že tu žijete,“ vyjádřila s nadšením své dojmy skupince přátel, kteří se s ní zde sešli.

Džetsunma rozjímá pohledem na Vltavu z Karlova mostu. Foto: Aileen Barry

Přestože to byla neplánovaná, neoficiální návštěva, naskytla se i tak džetsunmě možnost nahlédnout do buddhismu v Čechách na pozvání geše Ješe Gawa v Tibet Open House, kde zrovna probíhala jeho lekce tibetštiny a meditace skupiny Tergar. Džetsunma podepsala knihu, která vyšla také v češtině, a sdílela nad ní s gešem a ostatními přítomnými pár neobyčejných životních zážitků:

Foto: Džetsunma Tändzin Palmo a geše Ješe Gawa listují její knihou Jeskyně ve sněhu

Džetsunma Tändzin Palmo vyrazila jako 21-letá lodí z rodné Anglie do Indie, kde po třech měsících přijala mnišské vysvěcení jako druhá západní žena v historii. Dnes, po 50-ti letech, je nejen nejdéle vysvěcenou mniškou západního původu na světě, ale dokonce plně vysvěcenou, což je naprostá rarita. Navíc se proslavila jako jedna z mála západních joginí. Strávila totiž 12 let v izolaci v meditační jeskyni v Himálaji. Líbil se mi její praktický náhled, když odpovídala na mé otázky, jaké to je pro tělo sedět mnoho let ve vzpřímené poloze v meditačním boxu a ani si nelehnout, a jak se vypořádala s nemocemi a mrazem:

Když bylo potřeba, cvičila jsem jógu, abych se protáhla. Jinak to šlo, nemám žádné fyzické následky, jestli myslíte to (protahuje si nohy). A co se chorob týče, Tibeťané mají takové rčení: onemocníš – umřeš nebo neumřeš, no a co“, odpovídá pobaveně džetsunma.

Drobná mniška s obrovskou myslí prochází nenápadně Prahou. Foto: Aileen Barry

Dnes je Tändzin Palmo představenou ženského kláštera v severní Indii, který sama založila, významnou autorkou a učitelkou buddhismu a bezesporu nejznámější tibetskou mniškou na světě. Za své neobyčejné zásluhy získala nejvyšší titul – „džetsunma“.

Setkáte-li se však s takovou osobností, nebere vám dech její životopis, ale samotná její přítomnost. Její skromnost, vyrovnanost, trpělivost, bezprostřenost a moudrost se dotkla srdcí všech přítomných. Pro buddhisty to byl příslib toho, kam meditační praxe může vést. S přáteli jsme po týdnu pořád plní dojmů a její hlas moudrosti rezonuje v našich myslích. A zatímco džetsunma odletěla přednášet do plných sálů velkých buddhistických center v Londýně a Americe, hrstka jejích českých přátel v Praze doufá, že přijme pozvání přijet příště veřejně učit a dotknout se více srdcí zdejších.

Je důležité mít k dispozici Dharmu v češtině. Když někdo slušně ovládá angličtinu, má k ní sice lepší přístup, ale v cizém jazyce učení prochází hlavou. Zatímco v jazyce mateřském prochází učení srdcem“, bylo závěrečné poselství džetsunmy.

◊

Fascinující příběh džetsunmy, který napsala Vicki Mackenzie, v češtině vydalo nakladatelství One Woman Press pod názvem Jeskyně ve sněhu – cesta ženy ze západu za osvícením – životní příběh ctihodné Tändzin Palmo.

Foto Aileen Barry

Oficiální životopis džetsunmy Tändzin Palmo

Džetsunma Tändzin Palmo (angl. Jetsunma Tenzin Palmo) se narodila v Anglii v roce 1943 jako Diane Perry. Po otcově smrti ve věku dvou let věku ji s bratrem v Londýně vychovávala matka, která byla spiritualistkou, což mělo na Dianinu duchovnost pozitivní vliv. V 18-ti letech ji touha najít životní pravdu dovedla k buddhismu. Našla si po škole brigádu v knihovně, aby našetřila na cestu do Indie, kam odplula hledat svou duchovní cestu v roce 1964, ve svých 20-ti letech.

Nejprve se vydala do Dalhousie in Himačal Pradeši, kde měla setkání s angličankou, která vedla školu pro mladé převtělené lámy (tulku) z tibetské exilové komunity. Školu brzy navštívila Jeho Eminence VIII. Khamtrul Rinpočhe, významný láma z linie drukpa kagjü. Okamžitě věděla, že je to její guru a požádala ho, zda by se mohla stát mniškou. Bylo jí tehdy 21 let a v Indii pobývala tři měsíce. Drubgju Tenzin Palmo se tak stala jednou z prvních lidí ze Západu, kteří byli vysvěceni do tibetského buddhismu. Své novické vysvěcení šramanerika získala v roce 1967 v Rumteku od Jeho Svatosti 16. karmapy.

Foto: Tändzin Palmo při novickém vysvěcení (1964) a plném vysvěcení (1973)

Jelikož plné mnišské vysvěcení není pro ženy v tibetské tradici možné, odcestovala v roce 1973 do Hongkongu, kde se bhikšuní stala v chrámu Miu Fat.

Tändzin Palmo se zpočátku zdržovala poblíž Khamtrul Rinpočheho Dalhousie, ale později se na šest let přesunula do kláštera Taši Džong (Tashi Jong) poblíž Palampur v Himačal Pradeši, odkud ji v roce 1970 Khamtrul Rinpočhe poslal do Lahaulu, aby se mohla intenzivněji věnovat meditační praxi. V malém lahaulském klášteře žila 6 let, z nichž dlouhé zimní měsíce trávila v ústraní.

V roce 1976 pak našla jeskyni dvě hodiny chůze z Tajulu ve výšce 4000 m. n. m., která skýtala potřebné podmínky k praxi. Jeskyni vylepšila zdmi a vytvořila si tak krytý životní prostor o velikosti 1,8 m².

Foto: Tändzin Palmo vysušuje nábytek před jeskyní (kolem roku 1980)

V létě jí nosili proviant z Keylongu a pěstovala si tuříny a brambory. V zimě byla jeskyně zasněžená, a tak musela vyjít ze zásob. Meditovala i spala v meditačním boxu ve vzpřímené poloze.

I přes všechny těžkosti a nebezpečné zážitky jí meditační pobyt v izolaci svědčil. V jeskyni zůstala celkem 12 let (ve věku 33 – 45 let), z čehož prvních 9 let přijímala návštěvy a poslední 3 roky zůstala v naprosté izolaci.

Ústraní skončilo v létě roku 1988, protože měla propadlá víza a musela zem opustit. Poprvé po 24 letech se vrátila do Evropy na pozvání přátel z italského Assisi. Prohloubila zde své spojení se západním světem a začala přijímat žádosti učit.

Její guru Khamtrul Rinpoche opakovaně žádal Tändzin Palmo, aby založila klášter pro ženy. A když ji o to požádala v roce 1993 i jeho reinkarnace, IX. Khamtrul Rinpočhe, cítila se na tuto výzvu připravena. Našla tedy vhodný pozemek poblíž Taši Džongu a pomalu začala po světě shánět finance.

Foto: Tändzin Palmo slavnostně získává titul džetsunma v Káthmandú v roce 2008

Po vydání jejího životopisu v roce 1998 její profil raketově vzrostl a začala tak podnikat každoroční turné s učením, aby tím finance nasbírala.

V lednu 2000 dorazily první mnišky, zatímco Tändzin Palmo byla ješte v Taši Džongu, a v roce 2011 začala stavba na pozemku v Padhiarkar. Klášter dostal od Jeho Eminence Khamtrul Rinpočheho jméno Dongju Gatsal Ling, “Zahrada autentické linie”. V současné době poskytuje klášter vzdělání a duchovní nauky více než stovce himálajských mnišek.

V únoru 2008 získala Tändzin Palmo vzácný titul džetsunma – ctihodná mistryně – od Jeho Svatosti gjalwang Drukpy, hlavy linie drukpa kagjü, jako uznání za její duchovní úspěchy a snahy propagovat postavení žen praktikujících tibetský buddhismus.

Tändzin Palmo tráví většinu roku ve svém klášteře a příležitostně cestuje po světě a učí, aby nashromáždila finační prostředky ku potřebě jejích mnišek.

Džetsunma je také prezidentkou několika mezinárodních spolků pro podporu mnišek.

Zdroj životopisu a více informací: oficiální web džetsunmy Tändzin Palmo

Knihy, které džetsunma vydala v angličtině: Into the Heart of Life ISBN 978-1-55939-374-4 ♦ Reflections on a Mountain Lake – Teachings on Practical Buddhism ISBN 1-55939-175-8

Učení ke stažení: Three Teachings pdf

Její příběh popsala Vicki Mackenzie v knize Cave in the Snow (v češtině vyšla jako Jeskyně ve sněhu), na jejíž motivy vznikl i dokumentární film. Blíže ke knize v češtině zde: životopis ke knize

Pozn. k přepisu jména: Tändzin Palmo je český přepis tibetského jména བསྟན་འཛིན དཔལ་མོ , které si zvolilo nakladatelství při vydání knihy Tenzin Palmo v češtině. V tomto článku používám tento přepis k odlišení džetsunmy Tändzin Palmo od ct. Tenzin Palmo (Markéta Bartošová), české mnišky, kterou Mantrajána také prezentuje.