Dolpo Tulku: Co je meditace

 

Prvním krokem v buddhismu je utvoření správného náhledu na podstatu věcí, nad kterým posléze meditujeme. Neměl by záviset na slepé víře;  je to něco, co je zakotveno jak v realizaci, tak v moudrosti.

Jakmile jsme tohoto náhledu dosáhli, nemůžeme dopustit, aby zůstal pouhou teorií, protože by tak nevyužil svou moc neutralizovat negativní stavy mysli. Musíme upevnit  tento druh chápání v naší mysli. K tomuto účelu právě meditace je.

Meditace v buddhismu

V tibetštině se pro meditaci používá slovo „gom“. Často se  překládá jako „meditace“, ale já si nejsem zcela jist, co se pod tím pojmem skrývá.

Gom znamená uvyknout tomu, co jsme se naučili, nebo se cvičit tak, dokud to nebude automatické. To je pravý význam výrazu gom. Tak nevím, zda stejný význam má i slovo meditace.

Na co si  tedy vlastně máme navyknout? Od dětství jsme se přirozeně naučili spoustě věcí  – skrze rodinu, společnost, kulturu či zákony. Některé z těchto zvyků jsou prospěšné fyzickému a duševnímu zdraví, některé mu naopak škodí. Abychom opustili škodlivé návyky, snažíme se cvičit v nových, dobrých návycích. To je to, co děláme během meditace, či (praxe) gom.

Někteří lidé například vidí všechno z negativní perspektivy. Nelíbí se jim, kde  žijí, počasí je nepříjemné, barva květin není jejich oblíbená apod. S takovým navyklým způsobem myšlení již vyrůstáme. Proti tomu praktikujeme například meditaci s božstvem nebo čistou zemí (nebeský domov božstev – pozn. překl.). A pomalu si díky takové meditaci nejprve všímáme těch pozitivních aspektů a ne těch negativních.

Když se hovoří o přijímání duchovních dosažení (skt. „siddhi“) skrze meditace s naším božstvem, neznamená to, že se stane jakýsi zázrak. Spíše se negativní rysy naší mysli, které v nás vyvolávají napětí a díky nimž nejsme spokojení, vymění za rysy pozitivnější.

Doslechl jsem se, že někteří psychologové žádají pacienty, kteří nikdy nedávají najevo zlost, aby ji vyjádřili tím, že si představí  člověka, který v nich vyvolává vztek, jako loutku, jíž poté mohou říci věci, které nikdy dříve neřekli nebo dokonce vyjádřit svoje znepokojení tím, že ji zbijí. Toto je také způsob, jak změnit zvyk, ale nejsem si jist, zda je toto konkrétně přínosné. Vyměníme jeden způsob chování či myšlení za jiný, který je jeho přímým opakem. To je „gom“.

Snažím se vysvětlit, že gom v buddhistickém tréninku není jen klasická meditace, ale všeobecněji je to způsob navykání si na pozitivnější stavy mysli. Gom můžeme praktikovat i vleže či při chůzi po chodníku.

stupa under snow

Příklad jednoduchého druhu meditace

Jak věda, tak lékařství i psychologie uznávají, že jedním z hlavních faktorů v nespokojenosti je přílišné přemýšlení. Proto se cvičíme v druhu meditace, který se nesoustředí na určitý předmět. Domnívám se, že zvláště pro dnešní společnost, která klade důraz na soutěživost a stres, je taková meditace bez předmětu nejvhodnější. Pokud je toto pro nás zpočátku moc náročné, vyberme si jednu určitou věc, na kterou se soustředit. Tento druh meditace se nazývá „soustředění se na jeden bod“ a pomáhá snižovat vliv vlády emocí na náš celkový stav pohody.

Za normálních okolností používáme techniky, které dočasně vytlačí přílišné emoce. Ty například zahrnují sledování vtipného filmu, když je nám smutno, nebo masáž či sport. Po dobu, kdy se na ně nesoustředíme, otravné emoce zmizí. V tom případě ale neustále potřebujeme pomoc vnějších okolností, abychom se s naší myslí vyrovnali.

Meditací se však  snažíme přeměnit naši mysl takovým způsobem, abychom byli schopni zvládnout jakoukoli emoci, nezávisle na masáži či sportu. Cvičíme v rámci metody, kdy získáme moc kdykoli změnit stav naší mysli. Jak meditace, tak rozptýlení mají za účel snížit moc emocí a přemýšlení. Ale díky meditaci se staneme pánem naší mysli a dosáhneme tak i vnitřní nezávislosti. Proto gom je způsob, jak dát naší mysli moc.

DOLPOTULKU003

Správná pozice těla i mysli

Nyní bych se rád přiblížil  k tématu, jak na praxi gom a jak se duševně i  fyzicky chovat. K meditaci se vztahuje způsob přístupu k mysli a způsob pozice těla.

Dnes se nacházíme na psychosomatické klinice, takže všichni, co tu jste, víte, co tím myslím, když hovořím o pevném propojení těla a mysli, které v buddhismu uznáváme. Chceme-li ulevit duševním problémům, musíme pracovat s tělem, a naopak. Když jsme například spokojení, chodíme nevědomky vzpřímeně, s úsměvem a rukama za zády. Nezaobíráme se dalším přemítáním. Když se naopak cítíme v depresi, máme vážný obličej a hrbíme se. Toto je zřejmé. To je pro naše  tělo a mysl přirozené.

V buddhismu se tvrdí, že když je tělo narovnané, energetické kanály těla jsou také rovné. Když jsou kanály rovné, energie těla nerušeně plyne. A když dobře plyne energie, mysl správně funguje a je živá. Proto při meditaci potřebujeme být v určité pozici. Sedíme-li na zemi, nohy bychom měli mít zkřížené v  lotosovém sedu nebo v pozici lotosu polovičního a páteř rovnou a uvolněnou. Namáhání zad vede k brzké únavě. Sedět bychom měli na polštářku 5 až 10 cm vysokém. Pokud nám sezení na podlaze dělá problémy, můžeme také sedět na židli, ale záda musíme mít stále rovná a nohy mírně od sebe, ne křížem. Pohovka není moc vhodná, protože bychom se moc opírali a hrbili. V běžném životě máme ramena uvolněná vpřed a zapadlý hrudník. Je dobré je nejdříve uvolnit tím, že děláme pažemi velké kruhy. Poté bychom měli nechat ramena bez napětí volně viset. Představte si stan o jedné střední tyčce. Vaše páteř by měla být rovná jako tyčka a vaše ramena a paže volně viset jako plachta stanu. Celé tělo by mělo být uvolněné.

Když se usadíme, prvních pár vteřin kontrolujeme, zda někde v těle nedržíme napětí a pokud ano, místo protáhneme nebo daný sval vědomě uvolníme. Ruce máme na kolenou nebo v meditační mudře – pravá ruka dlaní nahoru leží v levé dlani, špičky palců se dotýkají v místě pod pupkem.

Naše mysl by se neměla hned zaneprázdnit myšlenkami na to,  že medituji, spíše se uvolněme a hluboce dýchejme. Mysl se tímto přirozeně zklidní. Jsme -li na horách či máme-li panoramatický výhled, můžeme hledět vpřed. Sedíme-li v davu, jako nyní, je lepší hledět dolů před sebe – lehce po směru  hřbetu nosu.

meditation-positions

Práce s myslí během meditace

Nyní se dostávám ke způsobu, jak přistupovat k mysli. Hlavním cílem je zastavit všechny myšlenky spojené se třemi časy  (minulost, přítomnost a budoucnost – pozn. překl.). Soustředíme-li se na předmět, měli bychom zanechat  všech myšlenek týkajících se tří časů , které jsou spojené s předmětem, a pokud předmět meditace nemáme, nevytváříme žádné myšlenky spojené  se třemi časy obecně.

Naše mysl normálně funguje následovně: buď si pamatujeme události minulé, nebo přemítáme nad plány do budoucnosti, a za třetí se zabýváme čímkoli, co se děje v daném okamžiku a posuzujeme věci jako dobré či špatné, bílé či červené apod.

Během meditace bychom měli zapomenout na minulost, nedělat plány do budoucnosti a nesoudit přítomnost. Nejlepším přístupem je následovat rčení: „Minulost je minulost, budoucnost je záhada, přítomnost je dar.“ To, zda bereme přítomnost jako dar, závisí na tom, jakou tendenci  kritizovat máme. Pokud uvažujeme způsobem: „Tohle nefunguje. Tak to není správně. S tím nesouhlasím“, pak přítomnost nemá šanci stát se darem, spíše se promění v jed.

Meditační předmět

guru rinpoche statue

Potřebujete-li se při meditaci ze zvyku soustředit na nějaký předmět, pak pro buddhisty je nejlepší soška Buddhy, vyobrazená s pokojným úsměvem. Pro jakékoli jiné náboženství je možné použít vyobrazení světců či bohů, kteří představují vaši víru. Tak jako tak, měli by mít poklidný výraz a ne takový, který by nás rozhodil. Pokud nemáte víru žádnou, vezměte cokoli, co ve vás vzbuzuje pocit pohody, jako například květinu či svíci. Předmět meditace by neměl být příliš velký (asi 4 palce vysoký), abychom na něj mohli hledět jediným pohledem a nemuseli ho prohlížet seshora dolů, abychom ho pojali celý. Pokud jsme se rozhodli meditovat bez soustředění na předmět, necháme mysl spočinout a nenásledujeme myšlenky.

Jednotlivá sezení

Začátečníkům v meditování se radí, aby  dělali mnoho krátkých sezení. Rozhodneme-li se meditovat půl hodiny, neměli bychom se snažit sedět půl hodiny bez přestání, ale  meditovat pět minut, na minutu či dvě přestat a poté znovu pět minut meditovat atd. Mistři meditace mezi sezeními cvičili jógu, aby si oživili tělo. Časem si tělo na sezení zvykne a mysl se ustálí. Poté můžeme začít s delšími sezeními.

 Co je nejdůležitější

Největší důraz se klade na uvolnění mysli. Normálně je důležité myslet, ale při meditaci se snažíme mysl uklidnit. Naše myšlení samozřejmě jen tak neustane. I když docílíme jistého klidu mysli, myšlenky se buwdou vynořovat stále dokola.

Existují tři způsoby, jak kočírovat mysl: 1) jemně, 2) hněvivě, a 3) mírně.

Snažíme-li se myšlenky zatlačit rázně a silou, budeme vyvíjet přílišnou snahu a nejspíš neuspějeme. To nás může odradit a můžeme si začít myslet, že meditace nejsme schopni. Z toho důvodu je důležité, abychom mysl dokonale uvolnili.

Neměli bychom si hubovat: „Zase další myšlenka! Opět se nesoustředím!”. Když budeme na sebe příliš přísní, přivodíme si tím naopak duševní problémy. K myšlenkám bychom se měli chovat něžně. Buď se znovu zaměříme na náš předmět, nebo uvolníme mysl, aniž bychom myšlenky rozvíjeli. Také můžeme tok myšlenky sledovat, jako při sledování filmu. Pokud například začnete přemýšlet nad plány na zítřejší večeři, všimněte si toho a přemýGermany Oct2011šlejte dál: kam půjdete nakupovat, co koupíte, co budete dělat, až se vrátíte apod. Mysl se sama brzy znovu začne soustředit na předmět nebo opustí myšlenku a uvolní se. Dalo by se to přirovnat k psovi na vodítku; když ho pustíme, bude chvíli pobíhat, ale po chvíli se k nám zase vrátí.

Mysl by se měla uklidňovat přirozeně, bez úprav. Tzn. bez přemýšlení typu: „Měl bych sedět takto. Neměl bych nad ničím přemýšlet“. To akorát mysl rozbouří. Chceme-li například vyčistit špinavou vodu, špína se bude znovu a znovu zvedat, pokud ji budeme stále míchat. Avšak pokud necháme vodu v klidu, špína se usadí na dně a voda zůstane čirá.

Učení Dolpo Tulku 3. 12. 2013 na Klinice Heinricha Heina v Potsdamu, Německo.

Z tibetštiny do angličtiny přeložila Daniela Hartmann. Následný překlad do češtiny Zuzana Čerňáková, redakce Ladislav Puršl.

Původní text v angličtině zde: What is meditation

Dolpo Tulku přijíždí každoročně z Nepálu do Čech. Více učení, informací o něm a jeho aktivitách na jeho stránkách , kde bude také brzy k dispozici řada jeho učení češtině.

Související: Nový ročník tibetské jógy v Čechách

Dalajláma: Meditace jako duchovní disciplína

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s