Modlitba za mír s karmapou Mönlam čhenmo

Rozhovor a text: Zuzana Čerňáková

„Jsme naším myšlením. Vše, čímž jsme, vzniká z našich myšlenek. Naše myšlenky tvoří svět. S dobrou myslí mluvme a konejme, a  následovat bude štěstí.“ – slova Buddhy z Dhámapády

Image 1 Monlam

Slovo Mönlam tibetsky znamená toužebná modlitba. Sbírka prastarých tibetských náboženských spisů se může chlubit bezpočtem textů patřícím do této kategorie. Jsou psány dle přísných parametrů pro verš a takt, a jejich obsah má za účel cvičit mysl v kladném pohledu na svět a sebe sama. Podle Buddhy je základní pravdou života, že vše vzniká z příčin, a prvotní příčinou je mysl. Na tomto principu je buddhistická praxe založena. Rozvíjením dobrých myšlenek a emocí, které podněcují k následnému pozitivnímu chování, lze tedy vytvořit lepší svět kolem nás.

Skupinové modlení má navíc tento potenciál umocnit. Ba původním účelem Mönlam Čhenmo (Velkého modlitebního festivalu), šestset let staré tradice z Tibetu, bylo shromáždit praktikující ze vzdálených koutů země k modlitbě za dlouhý život učitelů Dhármy, za vzkvétání tohoto posvátného učení a za všeobecné štěstí vůbec. Dnes je to jedna z mnoha prastarých tibetských tradic, jež udržují při životě a rozvíjí i tibetské kláštery v exilové Indii. Letos v únoru například Jeho Svatost 17. ďjalwang karmapa Ódžjen Trinlé Dordže, hlava školy tibetského buddhismu Karma Kaďjü, předsedal v Bodhgáji 34. Kaďjü Mönlam Čhenmo. Jako každoročně se zde sešly tisíce praktikujících ze všech koutů světa, jak fyzicky, tak přes internetové video spojení. Tito lidé měli jednen společný cíl – vytvářet pozitivní myšlenky a emoce na základě síly víry a odevzdání, což na oplátku vede k odstranění překážek pro mír a tvoří přispívající podmínky pro harmonické soužití.

Image 4 Karmapa praying

Sám jednotlivec pak může pocítit změny na osobní úrovni. „Pomohlo mi to se vyrovnat s nedávnou bolestivou životní zkušeností. Určitá bolest sice přetrvává, ale cítím, že se to hodně zlepšilo“, svěřila se se svou zkušeností zlínská rodačka Karolína Horáková, která se z Indie právě vrátila do vlasti. Karolína, známá též pod svým tibetským jménem Šerab Lhámo, dokončila rok studia bönistické filozofie a tibetštiny v severní Indii a posléze se přidala ke skupině mnišek cestujících do Bodhgáji za dalajlámou na lednovou Iniciaci Kalačakry. Rozhodla se po této události v Bodhgáji zůstat a zúčastnit se různých aktivit, které tam vedl karmapa, z nichž několik se zapsalo do dějin, jako např. zplnomočnění Čakrasamváry a obnovení plného zasvěcení pro tibetské mnišky. Jednou z těchto akcí byl také festival Kaďjü Mönlam Čhenmo.

Image 3 Sherab Lhamo with Karmapa

Po sedm dnů, od rozbřesku do setmění, seděla Karolína v řadách tísíců ostatních praktikujících, s nimiž jedním hlasem odříkávala modlitby linuloucí se pavilónem. Těchto tisíce sjednocených hlasů a sjednocených myslí se soustředilo na jedinou myšlenku – bezbřehou lásku. V jedinečných chvílích může taková atmosféra podnítit mysl, aby vstoupila do meditace a následný pocit blaženosti a štěstí má léčivou moc. To, že Karolína před tím rok studovala tibetštinu, zvláště umocnilo její zážitek: „Když jsem modlitby odříkávala, viděla jsem najednou ten hlubší význam, který nelze přeložit. Tibetština je opravdu krásná řeč a význam modliteb je nádherný!“

Image 5 Monlam pavilion

Podle Karolíny byl každý den plný silných pocitů. „Když jsem byla v roce 2015 v Bodhgáji a poté na Srí Lance, viděla jsem tam, jak vlastně většina praktikujících buddhismu nosí bílé oblečení. Když jdou na každodenní večerní púdžu do chrámu, taky. Přislo mi to vždycky moc hezké; všichni mají na sobě stejnou barvu a všichni to také berou jako jakési očištění od negativních stavů mysli a karmických stop. V tu dobu jsem si říkala, že bych ráda taky něco podobného zažila. No, a to se mi poštěstilo. Každopádně bílá barva vyzařuje i svoji určitou energii. Dost jemnou. Byl pro mě dost velký rozdíl si večer na sebe obléknout jinou barvu, která mi najednou přišla „těžká“. Bílá barva je pro mě určitě spojená s jakousi čistotou. Když potom vidíte 10 tisíc lidí v tom samém duchu a barvě, je to dost silný zážitek. Opravdu každý den mě to rozplakalo. Někdy jsem se slzy snažila udržet, ale někdy se to nepodařilo, a když jsem se rozhlédla, nebyla jsem zdaleka sama. Na to vše z trůnu „dohlíží“ Jeho Svatost a vy máte pocit, že vidí úplně každého z vás, a to myslím i do vás samotných. Já tomu říkam, že má x-ray look (rentgenový pohled). Přála bych každému, aby se mohl každoročně na mönlam přijet podívat a přidat se. Je to zážitek opravdu na celý život!”

Podle Karolínina vyprávění je karmapa mimo jiné velmi prakticky založený člověk. Jeden z mnoha jeho talentů a předností je, že dokáže dokonale plánovat. Pečlivě projektuje a osobně dohlíží na všechny stránky festivalu. Když například formálně skončí sezení, vstane z trůnu a odejde za poklon publika, což je tradiční povel ke konci formalit. Vrací se však okamžitě na pódium, a uvolněným způsobem živě vysvětluje, jak si představuje rozvrh na příští den. Někdy tam zůstavá i celé hodiny, pohybuje se mezi lidmi a někomu se může poštěstit i osobní střetnutí s ďjalwangem. “Během sezení nebylo povoleno fotit a neměl se fotit karmapa, takže jsem čekala celé dny na příležitost udělat si fotku, protože on pořád kolem chodil. Když tato příležitost nastala, v rychlosti jsem si vyfotila pódium. V cestě stál akorát zády jeden mnich s přilbou na hlavě. Když se pak ale otočil, dostala jsem šok – byl to karmapa!”

Image 6 Hard hat Karmapa

I letmý kontakt se světcem však zpravidla bývá významným, život měnícím zážitkem. Stalo se například, že omdlela jedna čínská mniška a přivolala tak na sebe pozornost Karolíniny přítelkyně doktorky. Karmapa se přišel podívat, co se děje a po chvíli, když se situace zklidnila, se rozhlédl po všech kolem přítomných a ujistil je, že „všechno bude v pořádku“.  Všichni pochopili, že smysl sahá dál než jen k současné situaci a měli pocit úlevy a spokojenosti. „Od té doby mám pocit, že ať se v životě stane cokoli, budu v pořádku“, říká Karolína se spokojeným úsměvem.

Na povrchu se sice festival Kaďjü Mönlam může jevit jako pouhá náboženská akce, jež má za úkol udržovat a šírit prastarou tradici a dovolit sdružovat se podobně smýšlejícím lidem za účelem vytváření pozitivních aktivit, setkávat se a poznávat. Skryta před zrakem však je skutečnost, že vytváří okolnosti pro každého z přítomných, aby prožil svůj vlastní jedinečný duchovní příběh. Takto nabyté hlubší duchovní chápání si s sebou pak odváží domů do všech koutů světa, kde se posléze naskytnou příležitosti rozsévat semínka dobra skrze činy inspirované danou duševní zkušeností. Sám karmapa shrnul smysl a účel Kaďjü Mönlamu těmito slovy:

„Buddha dovedl soucítění k dokonalosti tím, že se v něm cvičil po tři nespočetné věky. Díky tomu poznal ne jeden, ale mnoho různých způsobů, jak pomáhat bytostem, aby zkrotily a podřídily si svoji mysl. Toto je jedna z Buddhových jedinečných vlastností. My to sice nedokážeme přesně jako Buddha, snažíme se však využít škálu způsobů, jak zasít semínka svobody, a vytvořit dhármické otisky v bytosti každého, jež se zúčastnil.“

 

Toto je česká verze původního článku autorky v angličtině, který poprvé vyšel na portálu Buddhistdoor.

Foto: kagyuoffice.org

Kagyu mönlam čhenmo 2018

 

Související:

Deníky z Namdrolingu

Naslouchat tichu

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s